Divoké Krkonoše
V Krkonoších jsme si dojeli pro nejlepší dosavadní výsledek od založení Speed Racing Teamu a tak Vám o tom popovídám.
Odjížděli jsme ve čtvrtek po práci, domluvený čas v 16 hodiny nečekaně dodržen nebyl a posunul se na šestou podvečer. Těšili jsme se moc a jeli v téměř plné sestavě i s doprovodem naších poloviček, které po shlédnutí krásného penzionku s bazénem rodiny Marti Bůše zaveleli, že berou plavky a jedou taky. K Martinovi přijíždíme kolem půl jedenácté v noci a přímo na grilovací párty se Semerády. Co víc si můžeme přát než takové uvítání. Najíme se a totálně vyčerpaní jdeme na kutě.
Hned ráno v sedm hodin vyrážíme směr ředitelství a servisní zona. Začínáme trénovat první rz a na celé máme asi jen tři místa, kde se bude opravdu brzdit. Jinak samé trojky a čtverky zatáčky. I přes to je celá rz krásně technická a pojede se asi velmi rychle. hned ji projedeme ještě dvakrát a jdeme na dvojku. Ta má úplně jiný charakter a hned po startu začíná rychlejší pasáží do kopce, zakončený dvěma odbočeními v křižovatkách. Tady si brousím zuby na Radima a snažím se místo zapamatovat. ( nedávno jsme koukal na Tacho a zde bude ideální místo na ČEERNOU ZUBATOU- sem zvědavej jak mi tohle pobere) chichi. Nicméně na rz je spousta těžkých míst a moc se na ni těšíme. Trojka je opět úplně jiná a hodně se na ní střídá rytmus a několikrát i šíře cesty po které pojedeme. Tady to bude zajímavé. Na čtverce nám šotolinový úsek zvedá náladu a opravdu se na něj těšíme. Máme odtrénováno a shodujeme se, že pořadatel udělal hodně dobrou práci a připravil krásnou trať.
Technickou přejímkou procházíme naprosto bez problému a jdeme řešit pneumatiky do servisu. Před závodem jsme domluvili společné stání s Robertem Čonkou a již teď ho okrádáme o čtyři nové mokré gumy. Za to mu patří ještě jednou velký dík. Trošku mu šmírujeme Fábii, hned se v ní zkoušíme zabydlet a můžu říct, že by nám to s tím autem šlo a slušelo by nám. Má ji krásně postavenou a závodit s takovím mazlem musí být radost. Achjooo. Ještě nás čeká slavnostní start na náměstí kde se nám polonahé slečny poválí po kapotě, přejedeme rampu za velké podpory fanoušků, kterých bylo opravdu spousta a udělali krásnou atmosféru. počkáme chvíli na zbytek týmu, který za námi přijede.
Sobotní ráno nám připravuje překvápko v podobě nočního deště. Všude spousta vody, tak teď sem opravdu rád za nové mokré gumy. V servise přestavujeme auto na mokro a vyrážíme vstříc počátečním kilometrům. První test jsme chtěli pojmout trošku opatrněji, ale i přes to jedem 5 sec. za Robertem a to jsme ani trošku nečekali. Cestou na dvojku přemýšlíme jestli nebyl někde venku. Nebyl, prostě nám to šlo. Zvedánám to náladu i sebevědomí a máme ze všeho dobrý pocit. Hned po startu druhé rz, po rychlé pasáži do kopce přichází ,, moje" chvíle. Než ze sebe vykoktám do čeerné zubaté, jsme o zatáčku dál a utíráme slzy smíchu. Nicméně se i tak soustředíme a jedem celý test bez chyb. V cíli se těším na čas a bojím se obkladu od Roberta. Ujíždí nám opět jen o pár sekund a to se nám víz než líbí. Nevím čím to je, ale přesně tohle povzbuzení potřebujeme. Trojku a čtverku prolítneme ve stejném duchu a jedeme si trošku odpočinout a popovídat s klukama do servisu. Tam deset minut před uplynutím času stanoveném na kontroly a opravy auta zjišťujeme, že máme otočený řemen od serva. Bohužel si nevšimneme povoleného držáku motoru, který je příčinou problému se servem. Následující test jedem skoro celý už bez řemene a Radim se s autem dost pere. Nedá se nic dělat, tady dostaneme naloženo a je po závodech. A to jsme si je tak pěkně rozjeli. Tu spršku sprostých slov sem psát raději nebudeme. Mrzí nás to moc a chceme dále bojovat. Pokusíme se alespoň dojet do cíle pro body. V poslední zatáčce 7 testu katujeme příliš za krajnici a dostáváme ránu zespodu na motor. Samozřejmě se celý utrhne v důsledku čehož se upálí elektroinstalace od Alternátoru. Snažíme se ji provizorně za stopkou rz opravit což se částečně daří. I s tak poškozeným autem jedem na poslední test. Chceme být v cíli a uděláme pro to vše. Celou zkoušku jedeme krokem a pouštíme dvě auta startující za náma. Ještě v průběhu rz obdržím sms, že Kopáček je venku, což by pro nás znamenalo 3. místo ve třídě. O to víc se modlíme ať auto vydrží. Vydrželo a i přes velké potíže v závěru máme radost, že se to povedlo. Odevzdáváme auto do uzavřeného parkoviště a těšíme se na Vyhlášení výsledků v Uffu- krásném novém kulturním centru.
To začíná v sedm večer a má pro nás okouzlující atmosféru, kterou jsme dosud nezažili. Trošku nervozita jít před tak početné publikum, ale těšíme se. Celé slavnostní vyhlášení moderuje pan Jan Kovařík. Přebíráme poháry a máme svoji minutku slávy. V této souvislosti bych moc poděkovat Radimovi, jel krásně, perfektně si připravil rozpis a soustředěně poslouchal. Nejvíce nás těší fakt, že jsme jeli s rezervou a to nás motivuje do budoucna. Samozřejmě díky patří Jardovi za perfektní servis auta i našim polovičkám, které společně se Sašou a jeho rodinou vytvořili dokonalou atmosféru a hnali nás kupředu. Další plán je pro mě rally Bohemia, které se zúčastním opět s Danem Vladykou. Doufejme, že se pro Speed Racing Team podaří zajistit finanční prostředky na účast v rally Vysočina, kde se opět pokusíme posunout o něco blíž konkurenci .
Tak fanděte a mějte se. Všem přeji krásnou dovolenou – čao Lukin.
